cs / en
cs / en

Ostatní oborové klasifikace a škály

Barthelové test

Základní Barthelové test

Základní Barthelové test (také Index Barthelové, Barthel Index, Barthel Scale, BI) je mezinárodně rozšířený skórovací dotazník v oblasti aktivit denního života (ADL) z hlediska motorického, ke stažení zde:

Autorkami jsou Dorothea W. Barthelová a Florence I. Mahoneyová z USA. Původně byl používán v nemocnicích státu Maryland pro pacienty s neuromuskulárními a muskuloskeletálními onemocněními, ale jeho používání bylo rozšířeno i na ostatní pacienty s disabilitou. Je využíván také v geriatrii pro měření zdatnosti v základních každodenních činnostech (Activities of Daily Living, ADL). 

Index Barthelové hodnotí funkční omezení ve 3 stupních a je znám svou nenáročností při použití v klinické praxi.  

Celkově BI hodnotí 10 aktivit denního života: příjem stravy, oblékání, lokomoci, chůzi po schodech, přesun z lůžka na křeslo, osobní hygienu, koupání, použití WC a kontinenci moči a stolice. 

Hodnocený za samostatnost v dané aktivitě získává maximum 10 bodů, za dopomoc druhé osoby menší počet bodů a při nezvládnutí daného úkolu 0 bodů.  Celkové bodové rozpětí je 0–100 a určuje míru soběstačnosti pacienta. Dotazník tak rozdělí pacienty do čtyř podskupin (nesoběstačný, středně nesoběstačný, mírně nesoběstačný, soběstačný) podle celkového skóre. 

Držitelem autorských práv na Barthel index je Maryland State Medical Society. Může se používat zdarma pro nekomerční účely s následující citací: Mahoney FI, Barthel D “Functional evaluation: the Barthel Index.” Maryland State Med Journal 1965;14:56-61. K úpravě Barthel indexu nebo k jeho použití pro komerční účely je nutné povolení. 

Úpravu českého překladu Barthelové indexu provedl Ústav zdravotnických informací.

Odkazy:

Rozšířený Barthelové test

Rozšířený Barthelové test (Extended Barthel Index, EBI) pomáhá hodnotit potřeby pomoci při zvládání každodenních činností (Activities of Daily Living, ADL), kde jsou předpokladem kognitivní schopnosti, ke stažení zde:

Je tvořen 6 hodnotícími oblastmi, které obsahují 3 až 4 hodnotící stupně. Rozšířený Barthelové test zahrnuje: chápání, komunikaci, sociální interakci, řešení každodenních problémů, paměť, učení a orientaci, zrak a neglect syndrom. Oblasti jsou hodnoceny jednotlivě v pětibodových odstupech, maximální hodnota je 15 bodů za jednu položku. Celkové maximální skóre je 90 bodů.

Rozšířený Barthelové test kategorizuje pacienty do tří oblastí:

  • získání 90–70 bodů znamená žádné omezení, nebo mírné kognitivní omezení
  • 20–65 ukazuje na střední kognitivní omezení
  • 0–15 bodů znamená závažné kognitivní omezení

Odkazy:

Odborné přednášky

  • doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.: Barthelové test a další objektivizující škály v ošetřovatelství (video, PDF)

The National Institute of Health Stroke Scale

NIHSS je standardizované neurologické vyšetření zaměřené na popis funkčních limitací u pacientů cévní mozkovou příhodou, které je používáno jako standard pro diferenciaci těchto případů podle tíže následků.

Aktualizace české verze Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) pro rok 2022 obsahuje nově sadu doplňkových kódů (U53.00-U53.42) pro zaznamenání výsledku NIHSS. V odkazech níže naleznete také obsahový vzor české verze formuláře pro záznam výsledků NIHSS k vytištění a elektronickou verzi k online vyplnění.

Dotazník kvality života SF-36

Dotazník Short Form – 36 (SF-36) je nástroj spravovaný neziskovou organizací RAND Corporation sloužící k subjektivnímu ohodnocení zdravotního stavu, resp. kvality života pacientem.

Autoři dotazníku: Ware, J. E. et al. (Medical Outcome Study (MOS), Health Assessment Laboratories (HAL), Quality Metric Incorporated)

Autoři původního českého překladu: MUDr. Zdeněk Sobotík, CSc., doc. MUDr. Petr Petr, Ph.D.

Český překlad dotazníku SF-36 byl oficiálně publikován například v publikaci Vaňásková, Eva. Testování v rehabilitační praxi: cévní mozkové příhody. Brno. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. ISBN: 80-7013-398-8.

Grafická úprava formuláře: MUDr. Miroslav Zvolský, Ing. Dana Krejčová, Ústav zdravotnických informací a statistiky, ÚZIS ČR 2018

Pokyny k výpočtu skóre dotazníku kvality života SF-36 v souboru MS Excel

K vypočtení skóre dotazníku Short Form – 36 (SF-36) slouží tabulka vytvořená v prostředí Microsoft Excel.

Tabulka obsahuje všechny otázky z dotazníku. Výsledky jsou zaznamenávány do modrých polí, které mají výchozí hodnoty přednastavené pro zdravého jedince. Pro zadání odpovědí klikněte na modré pole, vedle kterého se zobrazí šipka. Pod touto šipkou se zobrazí nabídka možných odpovědí. Vždy vyberte jednu možnou odpověď. Takto postupujte u všech odpovědí.

Na konci dotazníku se zobrazí vypočítané skóre podle zadaných odpovědí.

Tlačítko „Náhled pro tisk“ umožní přejít k náhledu pro tisk a následné vytištění vyplněného dotazníku. Tlačítko „Výchozí hodnoty“ nastaví hodnoty zpět do původního nastavení odpovědí dotazníku, tj. pro jedince bez potíží.

Zveřejnění podkladů bylo podpořeno z projektu Národní centrum pro medicínské nomenklatury a klasifikace (NCMNK), registrační číslo projektu: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016089.

Sequential Organ Failure Assessment (SOFA)-2 Score

SOFA-2 Score je klinická škála určená k hodnocení orgánové dysfunkce a závažnosti stavu u kriticky nemocných pacientů. Navazuje na původní SOFA skóre a hodnotí funkci šesti orgánů/orgánových systémů – mozku, dýchacího systému, kardiovaskulární systému, jater, ledvin a koagulace. Každý systém je hodnocen 0–4 body a celkové skóre se pohybuje v rozsahu 0–24 bodů; vyšší hodnota znamená vyšší míru orgánové dysfunkce a vyšší závažnost stavu. Skóre je určeno jako podpůrný nástroj zejména pro prostředí intenzivní péče a kritické medicíny. Obsah online kalkulátoru vychází z referenční publikace autorů skóre.

ÚZIS ČR zveřejňuje český překlad online kalkulátor SOFA-2 Score určený pro odborné použití zdravotnickými pracovníky. Překlad byl validován zástupci ČSARIM. Kalkulátor umožňuje strukturované zadání jednotlivých parametrů a automatický výpočet výsledného skóre včetně dílčích hodnot jednotlivých orgánových systémů. Výsledné skóre je možné zkopírovat do schránky systému, vytisknout nebo exportovat do PDF a vložit do zdravotnické dokumentace.

Nástroj nenahrazuje klinické rozhodování ani komplexní posouzení stavu pacienta a slouží jako podpůrná metodická pomůcka pro standardizované hodnocení orgánové dysfunkce klinickými specialisty.

Reference:

  • Ranzani OT et al. Development and Validation of the Sequential Organ Failure Assessment (SOFA)-2 Score. JAMA. 2025. doi:10.1001/jama.2025.20516.

Škála podle Morseové (MFS)

Škála Morseové je mezinárodně rozšířený screeningový nástroj v klinické praxi určený k hodnocení míry rizika pádu konkrétního pacienta. Je doporučován zejména pro využití ve zdravotnických zařízeních akutní lůžkové péče, ale je vhodný i pro oblast dlouhodobé a domácí péče (Horová et. al., 2020). Použití MFS umožňuje systematické posouzení rizikových faktorů vedoucích k potenciálnímu pádu pacienta.

Dotazník je k dispozici ke stažení zde:

Cílovými uživateli doporučeného postupu užití nástroje jsou zdravotní sestry, ošetřovatelé a další zdravotničtí pracovníci, jež jsou zapojeni do ošetřovatelské péče u daných pacientů. MFS se vyplňuje v okamžiku přijetí pacienta do péče, po prodělaném pádu, při změně zdravotního stavu či medikace, nebo po propuštění či přesunu do jiného pobytového zařízení.

Janice M. Morse v roce 1989 ve svém výzkumu dlouhodobě sledovala rizikové faktory spojené s pády a navrhla nástroj (MFS), jejž by identifikoval pacienty, u nichž je na základě sledovaných charakteristik zvýšené riziko fyziologického pádu. Původně byl zaveden do praxe akutních oddělení interní kliniky a chirurgie, postupně se významně uplatnil i v oblasti geriatrické a rehabilitační péče. Při konstrukci objektivního ukazatele rizikových faktorů byly testovány jak fyziologické, tak environmentální proměnné, na jejichž základě Morse identifikovala 6 dimenzí s významnou prediktivní relevancí pro odhad pravděpodobnosti pádu:

  1. Pád v anamnéze (v posledních 3 měsících)
  2. Přidružená diagnóza
  3. Pomůcky k chůzi
  4. Intravenózní terapie / zátka fyziologického roztoku
  5. Chůze
  6. Psychický stav

Každá dimenze je hodnocena bodově (0, 10, 15, 20, 25 nebo 30). Celkové skóre se pohybuje od 0 do 125 bodů, přičemž hodnota 0 představuje stav bez rizika pádu. Podle celkového skóre nástroj rozdělí pacienty do 4 skupin dle stupně rizika pádu (žádní riziko pádu, nízké riziko pádu, střední riziko pádu a vysoké riziko pádu). Přiřazená míra rizika poskytuje výchozí kritérium volby preventivních opatření cílených na redukci pravděpodobnosti nežádoucích incidentů (více v Morse, 2009).

Informace o autorských právech

Držitelem autorských práv na Morse Fall Scale jsou původní autorky, Dr. Janice M. Morse a Dr. S. Tylko. Pro publikační účely je nutné získat svolení původních autorek. Nástroj může být využíván bezplatně pro nekomerční účely s povinnou citací originální publikace: 

  • MORSE, J., R. MORSE a S. TYLKO. Development of a Scale to Identify the Fall-Prone Patient. Canadian Journal on Aging. 1989, vol. 8, no. 4, s. 366-377. ISSN 0714-9808.

Český překlad: PhDr. Renáta Zeleníková, PhD., a doc. PhDr. Darja Jarošová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita (2014).

Český překlad může být používán s povinnou citací a zachováním integrity nástroje.

Reference

  • HOROVÁ, Jana; BRABCOVÁ, Iva a BEJVANČICKÁ, Petra. Risk assessment of falls. Online. Medicína pro praxi. 2020, roč. 17, č. 3, s. 200-202. ISSN 1214-8687. 
  • JANICE MORSE, PhD. Preventing Patient Falls: Second Edition. Springer Publishing Company, 2008. ISBN 0826103898.
  • JAROŠOVÁ, Darja; MAJKUSOVÁ, Kamila; KOZÁKOVÁ, Radka a ZELENÍKOVÁ, Renáta. Klinické doporučené postupy v ošetřovatelství. Sestra. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5426-0.
  • JEDLINSKÁ, M. a HOLMEROVÁ, I. Hodnocení validity vybraných screeningových škál posuzujících riziko pádu u hospitalizovaných seniorů. Praktický lékař, 2012, 92(7), s. 392–395.
  • Ministerstvo zdravotnictví ČR. 2020. Národní ošetřovatelský postup: Prevence pádů a postup při zranění způsobených pády. Věstník Ministerstva zdravotnictví, částka 2, 21. února 2020. Dostupné z: NOP Prevence pádů a postup při zraněních způsobených pády.pdf
  • MORSE, J. M. Preventing patient falls: establishing a fall intervention program. 2nd ed. New York: Springer Publishing Company, 2009. 172 s. ISBN 978-0-8261-0389-5.
  • MORSE, J., R. MORSE a S. TYLKO. Development of a Scale to Identify the Fall-Prone Patient. Canadian Journal on Aging. 1989, vol. 8, no. 4, s. 366-377. ISSN 0714-9808.